Martina Černá: "Musím se ještě zlepšit, abych měla na závodech co ukázat.“
 |  |
|---|---|
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |
Martina se slackline začala díky svému bratrovi Lukáši Černému, dvojnásobnému mistru České republiky v trickline. Věnuje se výhradně právě trickline, po klasické slackline prý nedovede udělat téměř ani krok. I když už skáče přibližně 5 let, ještě se neodvážila zúčastnit se žádných trickline závodů. Prý by k tomu ale ráda brzy dospěla. Martině je 20 let a studuje na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze. Při studiu se kromě slackline věnuje jízdě na koni a gymnastice.
Jak ses ke slackline dostala?
Poprvé jsem se na slackline postavila někdy v létě roku 2011. Tehdy si koupil svou první slackline můj brácha a byl z toho tolik nadšený, že jsem to musela vyzkoušet taky.
Co tě na trickline začalo tak bavit, že jsi u toho vydržela?
I když mi to ze začátku jako každému vůbec nešlo, měla jsem dobrou průpravu ze sportovní gymnastiky. Takže třeba taková váha (planche open) pro mě byla poměrně jednoduchá. Pamatuji si to nadšení bráchy a ostatních z toho, že mi to celkem šlo a to mě popohánělo dál.
Věnovala ses, nebo se stále věnuješ, ještě nějakému jinému sportu, než je slackline?
Už od mala je mou srdeční záležitostí sportovní gymnastika. Také jsem si prošla sportovním aerobikem, baletem, a jazz dance. Jsem tím asi specifická, protože většina slacklinerů zároveň dělá spíš horolezectví. To by mě určitě také bavilo, ale nyní nemůžu, protože mám špatné rameno.
Měla jsi někdy nějaký úraz na slackline? Je slackline nebezpečný sport?
No, vzhledem k tomu, že jsem si vybrala zřejmě nejnebezpečnější odvětví slackline, tak jsem moc ráda, že se mi ještě až na pár odřenin a pádů na hlavu nic nestalo.
Co na to, že děláš tento sport, říká tvoje rodina a kamarádi?
Na žádných závodech jsem ještě nikdy nebyla a do parku na slackline chodím jen s pár známými, takže si myslím, že o mém lajnění ani moc neví. A když už začnu mluvit o slackline, tak se spíš chlubím, jak mám šikovného bratra.
Na co myslíš, když jdeš?
Jen chodit mě moc nebaví a upřímně mi to ani nejde, takže než se rozhodnu, nad čím bych chtěla přemýšlet, jsem dole. Skákat na slackline se mi líbí hlavně proto, že je tam nějaká akce. Ale chůze je samozřejmě základ, takže to chci do budoucna určitě vylepšit.
Dá se popsat i to, co cítíš, když skáčeš?
Ve chvíli, kdy mi to nejde, jsem unavená a padám, jde nálada rychle dolu. Ovšem když se mi pak konečně něco podaří, ten pocit je parádní.
Je nějaký slacklinový mezník, kterého bys chtěla dosáhnout?
V tom mám jasno, chtěla bych se zlepšit a dostat se na závody. Ne že bych neměla doposud možnost, ale pořád mám pocit, že se musím víc zlepšit, abych tam měla co ukázat.
Představ si, že by ses ke slackliningu nedostala. Co bys pravděpodobně dělala?
Rekreačně nejspíš gymnastiku, občas tenis, badminton a jízdu na koni. Podobně to mám vlastně i teď. Jsem nadšenec do všech možných sportů a ráda to střídám.
Proč si myslíš, že se tomuto sportu věnuje stále méně holek, než kluků?
Přece jen je to sport, kde se ze začátku často padá. Zatímco kluci mají často potřebu to překonat a zdokonalit se, většina holek tomu ten čas a nervy obětovat prostě nechce.
Setkáváš se stále s předsudky vůči ženskému pohlaví v tomto sportu?
Vůbec ne. Naopak si myslím, že začínající holky mají od ostatních slacklinerů často větší podporu, než kluci.
V čem si myslíš, že jsou hlavní rozdíly mezi kluky a holkami u slackline?
Zatímco klukům nějaký ten šrám z pádu nevadí, holky jsou na sebe opatrnější a padat se bojí.
Pohybuješ se u slackline raději v prostředí holek, nebo kluků?
Většinou se pohybuji v prostředí kluků a nevadí mi to. Podporují mě a nikdy se mi nestalo, že bych si připadala nějakým způsobem méněcenně díky pohlaví.
Zvládne holka sama všechny úkony spojené se slackline (nošení těžkých batohů, systém napínání, síla na napnutí)?
Dříve jsem s tím měla docela problém, ale brácha mi to všechno vysvětlil a naučil mě, jak si lajnu sama napnu, abych na ní mohla skákat. Takže teď už s tím takový problém nemám. Problém se silou na dotáhnutí tu ale bohužel je a u mě asi bude vždy.
Může se slackline začít jakákoliv holka, nebo by měla mít nějaké specifické předpoklady, zkušenosti?
Jediné, co musí mít, je trpělivost a chtíč. Na ničem jiném podle mě nezáleží.
Je nějaká vlastnost, kterou by holka určitě neměla mít, jestli se chce věnovat trickline? A kterou by mít měla?
Zbrklost a všemožné negace jsou zbytečné, člověk se musí umět uvolnit a svým způsobem relaxovat.
Pociťuješ k nějaké holce nějakou rivalitu? Nebo všímáš si, že by se tohle někde dělo?
Rozhodně ne. Jediná holčina, která se věnuje trickline a kterou znám osobně je Justýna (z Polska) a ta má hlavně můj velký obdiv. Myslím, že rivalita ve slackline tolik není, všichni jsou k sobě kamarádští.